https://panorama.tvaruzky.cz/ 2026-05-07T09:58:30+02:00 https://panorama.tvaruzky.cz/ https://panorama.tvaruzky.cz/lib/tpl/mot/images/favicon.ico text/html 2014-06-19T22:03:40+02:00 https://panorama.tvaruzky.cz/doku.php/cs:kdy_se_vyrabely:historie_vyroby:baleni_tvaruzku?rev=1403208220&do=diff Balení tvarůžků Z poloviny minulého století jsou první zprávy o původním [balení tvarůžků] jako volně ložených do vratných beden z masivních desek, stažených obručemi. Rozvoj výroby a obchodu vedl na přelomu 19. a 20. století k výrobě lehkých, nevratných [beden], obvykle dodnes používaného [obdelníkového tvaru]. Od šedesátých let 20. století se objevují bedýnky v kombinaci dřeva a kartonu a pak jen [kartonové]. text/html 2014-06-19T22:04:02+02:00 https://panorama.tvaruzky.cz/doku.php/cs:kdy_se_vyrabely:historie_vyroby:doprava_tvaruzku?rev=1403208242&do=diff Doprava tvarůžků Na obchodu s tvarůžky se pravděpodobně od počátků výrazně podílely zejména olomoucké trhy a olomoučtí obchodníci. Prvními dopravci většího množství tvarůžků a na větší vzdálenosti se stali formani, kteří také prodávali tvarůžky cestou až do cílové stanice. Doznívání této tradice je ve zprávě je počátkem 20. století a nové možnosti pro tvarůžky přinesla rychlá výstavba železnic v posledních desetiletích 19. století. Pro drobné výrobce byla univerzálním pomocníkem [nůše] na zá… text/html 2014-06-19T22:01:24+02:00 https://panorama.tvaruzky.cz/doku.php/cs:kdy_se_vyrabely:historie_vyroby:druhy_tvaruzku?rev=1403208084&do=diff Druhy tvarůžků Zřejmě v době kolem poloviny 19. století, kdy stále více domácí výroba tvarůžků měnila v zakázkovou a především v živnostenskou, se tvarůžky začaly postupně dělit: především podle velikostí a dílem dle tvaru. [druhy tvarůžků:O-33] První doložené členění uvádí olomoucký tvarůžkář a obchodník H. Selingera v roce 1870, kde se je dělení v číselné řadě od „jedniček“ až po „sedmičky“. Postupně se ale užívalo stále [méně typů], spíše se jednotliví výrobci přizpůsobovali požadavkům o… text/html 2014-06-19T22:04:36+02:00 https://panorama.tvaruzky.cz/doku.php/cs:kdy_se_vyrabely:historie_vyroby:export_tvaruzku?rev=1403208276&do=diff Export tvarůžků Rakousko-uherská monarchie sama o sobě představovala velmi dobrý trh, kterému vévodila Vídeň s mimořádným odbytem tvarůžků a dále průmyslovéaglomerace (nejblíže Ostrava, Brno). Již v polovině 19. století jsou zde doloženi velkoobchodníci, kteří zásobovali nejen město a okolí, ale zasílaly tvarůžky „...dál na jih...“. V nejstarší zprávě o exportu tvarůžků z období kolem roku 1870 se uvádí dovoz kromě Brna a Vídně i do Terstu. Před rokem 1910 se uvádí export do Rumunska, Bulharska… text/html 2014-06-19T22:01:03+02:00 https://panorama.tvaruzky.cz/doku.php/cs:kdy_se_vyrabely:historie_vyroby:formovaci_stroj?rev=1403208063&do=diff Růst výroby a obecný technický pokrok vedly ke konstrukci prvních, ručně poháněných, [formovacích strojů], zmiňovaných kolem roku 1900, které se užívaly i na jiné druhy sýrů. Uváděla se u nich výroba až 10 000 kusů v hodině, ale to jen v případě [modernějších strojů]. Mnozí tvarůžkáři byli konzervativní a o strojní výrobě tvrdili „...avšak tvarůžky nejsou prý tak chutné...“. Pochybnosti o strojní výrobě ale neměl nástupce a zeť největšího loštického tvarůžkáře Aloise Wesselse Karel Pivný a jeho… text/html 2014-06-19T22:00:10+02:00 https://panorama.tvaruzky.cz/doku.php/cs:kdy_se_vyrabely:historie_vyroby:formovani?rev=1403208010&do=diff Z prohněteného, prošlapaného nebo semletého tvarohu vznikal tvar budoucího tvarůžku několika způsoby, které získaly své jméno podle zvolené techniky a většinou i podle zvuků, které ji provázely. Pleskání je nejstarší a ojediněle se udrželo u nejmenších výrobců až do prvních desetiletí 20. století. Tvarůžkář nebo jeho pracovnice (pleskačky) zhotovili z kousku tvarohu kuličku a stiskem mezi dlaněmi vznikl tvar budoucího tvarůžku, se kterým jako s kolečkem přejeli po rovné ploše šindele, aby se „..… text/html 2014-06-19T22:00:42+02:00 https://panorama.tvaruzky.cz/doku.php/cs:kdy_se_vyrabely:historie_vyroby:klapacka?rev=1403208042&do=diff Z posledních let 19. století je první zmínka, která uvádí termín klapačka a popisuje ji jako „praktické tvořítko“ na tvarůžky. K výrobcům klapaček patřili většinou místní řemeslníci, hlavně koláři a soustružníci dřeva. V Lošticích byl známý svou výrobou klapaček Závod soustružnický Františka Tomáška a zde se zachoval i popis výroby. text/html 2014-06-19T22:03:17+02:00 https://panorama.tvaruzky.cz/doku.php/cs:kdy_se_vyrabely:historie_vyroby:selsky_tvaruzek?rev=1403208197&do=diff Selské tvarůžky Tradice domácí výroby stála u počátků živnostenské výroby tvarůžků. Tvaroh se osolil, uhnětl rukama a dlaněmi se pleskaly i bochánky, které byly tvarem větší než pozdější živnostensky vyráběné tvarůžky. Obvykle měly průměr 8 - 9 cm, sušily se na deskách v řadách po dvou nebo třech vedle sebe. Deska se obvykle vystrčila z okna komory a nebo se sušilo na slunci, ale to po předchozím mírnějším sušení, aby tvarůžky nepraskaly. text/html 2014-06-19T22:02:36+02:00 https://panorama.tvaruzky.cz/doku.php/cs:kdy_se_vyrabely:historie_vyroby:suseni_koupani?rev=1403208156&do=diff Sušení a koupání Když získaly budoucí tvarůžky svůj tvar, ukládaly se na šindele, tenké, nehoblované desky o rozměrech přibližně 130 x 25 a síle necelé 2 cm. Šindele byly přizpůsobeny velikosti „sušírny“ a teprve strojní výrobou se rozměry unifikovaly. Nehoblované šindele bránily tvarůžkům ve sklouznutí. Původně se za pěkného počasí sušívaly tvarůžky [na slunci]. Velikostí obvykle umožňovaly šindele, aby se na každý kladla vždy kopa tvarůžků, doložené jsou i šindele na půl kopy. Naložené se uk… text/html 2014-06-19T22:15:46+02:00 https://panorama.tvaruzky.cz/doku.php/cs:kdy_se_vyrabely:historie_vyroby:tvaroh?rev=1403208946&do=diff Tvaroh si ve [škopcích] („štandle“) či v pytlích tvarůžkář dovezl od zemědělců, z trhů a nebo z mlékáren domů a zvážil ho kvůli solení. Na 100 kg se dávalo v zimě 3,5 až 4 kg soli, v létě až 5 kg. Více solené tvarůžky zrály pomaleji. Během 1-3 dnů ežel v tvaroh nízkých sudech, kde se promíchával. Při mletí mlýnem se solilo až po prvním, častěji po druhém pomletí (mlelo se i 4x), aby tvaroh nebyl „kroupnatý“. text/html 2014-06-19T22:02:59+02:00 https://panorama.tvaruzky.cz/doku.php/cs:kdy_se_vyrabely:historie_vyroby:zrani?rev=1403208179&do=diff Zrání Bedny s omytými tvarůžky se naskládaly do sklepa, kde se jedenkrát za dva dny „přehazovaly“ s tím, že slepené tvarůžky se „oddělovaly klouzavě“. [Bedny] se ukládaly křížem na sebe a velikost ponechané mezery určovala rychlost zrání (zvyšovala se omezením přístupu vzduchu). Po přehazování se horní bedny dávaly dolů a naopak - to kvůli rovnoměrnému zrání a po třetím přehazování již měly většinou charakteristickou nažloutlou barvu. Po posledním přehození se tvarůžky v bednách skládaly vedle…