Na obchodu s tvarůžky se pravděpodobně od počátků výrazně podílely zejména olomoucké trhy a olomoučtí obchodníci. Prvními dopravci většího množství tvarůžků a na větší vzdálenosti se stali formani, kteří také prodávali tvarůžky cestou až do cílové stanice. Doznívání této tradice je ve zprávě je počátkem 20. století a nové možnosti pro tvarůžky přinesla rychlá výstavba železnic v posledních desetiletích 19. století. Pro drobné výrobce byla univerzálním pomocníkem nůše na zádech.

Proutěná nůše

Trh v Prostějově s nůšemi a trakaři

Vedle formanů se dochovaly zprávy i o řadě jiných dopravních prostředků. Z Topolan u Olomouce je kolem roku 1840 doložen dovozu tvarůžkářů do Brna trakařem, z Hněvotína vozil obdobně místní tvarůžkář svoje výrobky do Ostravy. Trakař se udržuje jako oblíbený dopravní prostředek i později při odvozu tvarůžků na nádraží nebo je používán drobnými prodejci při rozvozu po okolí. Když se rozšířilo používání kola a stalo se cenově přístupnějším, začali jej tvarůžkáři používat. Na kole si pro zboží do tvarůžkáren jezdili i drobní obchodníci. Zmínka je i o doprava „…motocyklem s loďkou…“ a pro dovoz na kratší vzdálenosti sloužil ruční žebřinový vůz, někdy tažený - jako u řezníků či prodejců mléka - psem. Pro rozvoz po širším okolí se trvale užívalo vlastní nebo pronajaté koňské spřežení. Osobitý svět představovali drobní překupníci, kteří nosili tvarůžky v putnách na zádech - většinou po vesnicicích a obvykle volali …tvarůžkê, kóskê, kóskê, tvarůžkê…„. Drobní prodejci jezdívali i na trhy do velkých měst, hlavně do Olomouce a někdy - zejména z Loštic - si pronajímali i společný odvoz. Jídlem labužníků, ale především chudých zůstával tvarůžkový zlom - „kóskê“, většinou volně balené, někdy prodávané v „kornótech“ a většinou odhadem, „od oka“ (“…za šestkô dala maminka bakôlô - tedy hromádku - kósků…„, vzpomínají pamětníci).

Rozvoz tvarůžků firmy Rudolfa Holinky v Prostějově

Oblíbeným způsobem dopravy se stala brzy železnice a pošta, také autobusy. Zásah do tradičního rozdělení dopravy přinesly automobily, které začali využívat velcí výrobci a nutili tak k podobnému postupu i menší, i když koupě auta byla někdy nad možnosti tvarůžkáře. Auta znamenala řadu výhod i při dovozu tvarohu a jeho nákupu i při dovozu jiných potřeb (přířezy na bedničky). Byla i symbolem moderní doby a atributem sociálním.

Jízdní řád v Lošticích

Auto Wischnitzer